Tempo 2006 - Jak se princ musel znovu o Karkulku bít

Šermířská pohádka

Osoby a obsazení:
Kiwi: Vypravěč a komentátor, objektivní, spravedlivý - V
Arten: 1. čarodějův učeň, diplomatický, opatrný
Zip: 2. čarodějův učeň, drsnější, přímočařejší - Z
Roman: Princ, naivni, jednodušší - R
Jitka: Princezna, pomstychtivá mrcha - J
Gina: Modrá Karkulka - G
Ondra: Kryštof, princův pobočník - K
Hanka: trhovkyně z krámku sladkostí - H
Ori: vůdce lapků - O
Mort: dekadentní šlechtic, démon - M
Chomi: opilec z reklamy

1. scéna - Akční začátek

Jdou 2 karavany obchodníků z cizích zemí vracejících se z trhu s početným a dost dobře ozbrojeným doprovodem (každá z jedné strany, potkají se uprostřed).
V: "Je vidět, že v princově zemi se daří dobře.Bohaté obchodní karavany z cizích zemí se tu jen potkávají. "
Vyběhne z různých stran velká skupina lapků (teď by měli být na scéně víceméně všichni nedějoví šermíři), velký boj, nakonec lapkové pobijou průvod ... a utrží velkou kořist. Měli by to dávat najevo - juchání, písně apod...
V: "I když princ vládne spravedlivě a koná četné dobré skutky, lapků se mu nepovedlo zbavit, jen jedny pobije, hned se někde vyrojí noví..."
Když odchází lapkové ze scény, vyběhnou víly.
V: "Čekal snad někdo, že by se o naše padlé nepostaraly víly, jako ostatně pokaždé? To už by na světě nebyla žádná jistota a to přece nejde"

2. scéna - Úvod učňů

Odzadu se k rozcestníku blíží 2 čarodějovi učňové. Mělo by být vidět, že se hádají, ale nemusí jim být nějak moc rozumět - gesta, sem tam strčení, výkřiky stylu "Já jsem ti říkal...", "Je to tvoje chyba..." apod... Během jejich příchodu
V: "Myslím, že teď je ten pravý čas na první část rekapitulace. Jak si jistě mnozí z vás pamatují, tito 2 mladíci byli učni u věhlasného čaroděje. Jsou poněkud líní a taky trochu neschopní, jejich poslušnost a ochota učit se taky nestojí za nic. Jednou se jim, díky nezdařenému kouzlu, povedlo vyvolat ze sfér uječenou bytost Sirael, což jim přineslo velkou spoustu problémů. Zmiňme například obléhání věže 2 armádami. Naštěstí situaci na poslední chvíli zachránil čaroděj."
A: "Za to to můžeš ty, že nás čaroděj vyhodil... kdyby jsi se nepral..."
Z: "Já a prát se?... Jen jsem ti musel domluvit, že teď je uklízení na tobě..."
A: "Podle tebe je uklízení na mě pořád..."
Z: "No právě... a tak je nespravedlivé, že čaroděj vyrazil i mě"
A: "Já jsem mhohem chytřejší... když oí tom tak přemýšlím, nechápu, proč si tě tam vůbec pěstoval"
Z: "Chytřejší... pche.. kdybys nezvrzl to s tou Sirael..."
A: "Já? To kouzlo jsi zkazil ty?"
Malé strkání a pošťuchování... Pak
A: "Spíš je otázka, co budeme dělat teď. Ty pracovat neumíš..."
Z: "Jako by jsi snad ty uměl... No, půjdeme do města, budeme o sobě tvrdit, že jsme kouzelníci, alchymisté nebo učenci a myslím, že se uživíme dost slušně."
A: "Ty jsi ze zbláznil! Ve městě bude spousta jiných a brzo zjistí, že jsme jenom nedoštudovanci... A v nejlepším nám uřežou uši. Pojďme na vesnici, tam uděláme před vesničany pár levných triků, sem tam jim s něčím pomůžeme a budeme v klidu."
Z: "To zrovna, to chceš do konce života být ve vesnici a starat se ženským o kozy.... a o ovce... a chroupat tuřín, co vypadne z těch drnohryzů... Sakra, já už mám docela hlad. "
A: "Já bych si taky něco dal, ale peníze už žádné nemáme."
Z: "Musíme zas vy... "
A: "ehm... odlehčit nějakému krámku"
Učni odchází.

3. scéna - Krámek se sladkostma a úvod princezny

Krámek se sladkostma. Někdo by měl udělat papírové perníky, lízátka atd., aby to bylo poznat od diváků. U stánku budou postávat vesničané. Přichází J, přejde přes scénu a začne zezadu nakukovat do stánku.
V: "Tato dáma je princeznou. Ale díky svému chování nebyla schopna nalézt ženicha. Každý, kdo byl nalákán její podobiznou, prchnul sotva pronesla několik vět. Když už vyčerpala nápadníky z blízkého i z dalekého okolí, narazila náhodou na prince. Ten ji ovšem odmítl, mimo jiné i proto, že mu velmi připomínala Sirael. Princezna se ovšem nevzdala a líčila na prince léčky, aby ho dostala. Pokaždé neúspěšně.
Ale vraťme se k tomuto příběhu... Nejen pivem a vínem živi jsou vesničané. Vždycky měli rádi sladkosti a něco dobrého na zub."
Ke stánku přijdou učni, rozdělí se a rozeštvou vesničany je proti sobě.
Rvačka, pěsťovka.
Ke konci rvačky (když situaci rovná trhovkyně) popadne A truhličku s tržbou, Z ho "nenápadně" kryje a učni prchají (ke kraji scény). Než tam dojdou (trhovkyně už by měla vykopat ostatní rváče)
J: "Hej, vy dva, počkejte"
A+Z se překvapeně zastaví...
Z: (hrubě) "Co jste zač, osobo?"
A: (Odstrčí Z a přitom mu "nenápadně" podá kasičku) "Kdopak račte být, ctná dámo?"
J: (blahosklonně) "Já jsem princezna. Ale nemusíte přede mnou padat na kolena, nejsme na dvoře, abychom dodržovali plnou etiketu. Stačí když se pokloníte..." (čeká, učni nereagují. J ostřeji) "... Když se pokloníte přiměřeně hluboko..." (chvíli čeká, nějaké drobné gestu .... A to dojde, strčí do Z a hluboko se pokloní, Z následuje o chvíli později)
J: (opět blahosklonně) "Dobrá tedy, přivítání máme za sebou... Koukala jsem na ten váš kousek u stánku, vcelku povedené..." (A a Z se po sobě podívají, překvapení, úlek)
A: "Ehm... no, víte, byla to jen taková dočasná výpomoc.... nesmíme plýtvat magií"
Z: "My jsme totiž čarodějové, aby bylo jasno..."
J: "Umím ocenit dobrou práci, když ji vidím... A pokud jste opravdu čarodějové, měla bych pro vás práci.... dobře placenou práci. Takže vraťte tu pokladničku komu patří."
Z: "Ale to je plýtvání, nás učili, že se to nemá"
A: "Získali jsme ji za cenu ohromného rizika... a navíc ji potřebujeme."
A a Z se nenápadně přiblíží ke stánku (s nenápadností zpráskaného psa) a pohodí / vrátí kasičku, pak se vrátí k J.
A: "Mluvila jste o jakési nabídce..."
Z: "Tak o co jde?"
J: "Jeden princ mě opravdu hluboce urazil a ponížil a já chci pomstu."
Z: "A co my s tím?"
J: "Unesete jeho ženu, Modrou Karkulku, on se ji vypraví osvobodit. Já ji někam odvedu a vy trošku potrapte jeho armádu a až dojde ke mně vyvoláte démona podle mé knihy a pak si s ním poradím... a zničím prince i Karkuli naráz..."
A+Z: (rozpačitě) "No, ehm... teda... jaksi... no víte... "
J: "Dostanete každý pytel zlata... a pak i místo na mém dvoře... nějaký menší pozemeček... s jednou... dvěma vesničkama..."
A+Z: "Berem"

4. scéna - Princ odjíždí - úvod prince a Karkulky

Princ cvičí armádu. Vojáci jsou nějak pravidelně rozmístěni a princ je péruje - k zemi, vztyk, čelem vzad, vpravo vbok, pochodem vchod ... atd, co ho napadne. Vojáci můžou dělat komické věci, ale nepřehánět - neměli by vypadat jak banda šašků. Po chvilce je nechá cvičit volné souboje - dvojice i větší skupiny bojují, spíš volnější tempo, ale techničtější akce. Dojem by měl být trénink, ne boj (hlavně by to mělo být rozeznatelné od ostatních bojů :-) ). Po chvilce přibíhá Karkulka, během jejího příchodu:
V: "Ještě bych měl asi představit tyto osoby. Princ je, pravda, poněkud jednodušší a naivní, ale snaží se být vždy čestný, spravedlivý a poctivý. Kdysi zaútočil na čarodějnou věž v domnění, že tam drží zajatou princeznu. Byla to ovšem bytost ze sfér, Sirael. Čaroděj dal princi Sirael za ženu. Ona mu poté utekla s jeho pobočníkem a tak se princ zaměřil na konání dobrých skutků. Přitom jednou potkal princeznu. Ta se mu nabízela, ale on ji odmítal. Princezna provedla několik pokusů, jak ho dostat, ale pokaždé ji znovu odmítl. A pak narazil na tuto děvu - Modrou Karkulku. Zachránil ji, s celou tvrzí, před loupeživým rytířem a hned po boji ji pojmul za ženu. Od té doby spolu šťastně žijí."
Karkulka přijde k princi a začne mu něco říkat. Ten ji přeruší a zařve na vojáky.
R: "Co tady tak řvete? Nevidíte, že je zde se mnou Karkulka? Dejte si pár koleček, ať vás to přejde"
Vojáci pod velením K začnou obíhat hřiště.
R: "Co jsi chtěla, má drahá?"
G: "Slyšela jsem tu hroznou zprávu, jak lapkové přepadli karavany obchodníků vracejících se z trhu ."
R: "Však již se chystám na ně vyrazit se svou armádou."
G: "Ach, můj drahý, to mě tu necháš samotnou?"
R: "Nic jiného mi nezbývá, má milá, mám své povinnosti a ty hodlám splnit. Na mém území nebude nikdo páchat takovéto ohavné skutky."
G: "Ale to nebezpečí...."
R: "Neboj, nechám ti zde stráž."
G: "O sebe se nebojím, co by se mi mohlo stát v našem hradu? Ale o tebe.... slyšela jsem, že tato skupina byla neobvykle silná."
R: "To nic neznamená, když je můj boj poctivý a spravedlivý, nemůžu prohrát."
Případně ještě nějaké slaďoučké slinty, pak rozloučení. Princ zastaví cvičení, přidělí Karkulce gardu, sešikuje armádu a odejde.

5. scéna - Únos Karkulky

Jde princezna s učněma.
J: "Teď sežeňte pár vesničanů nebo žoldáků. Potřebujeme je na můj plán, ale nemusí to být žádná esa."
A a Z vyrazí mezi diváky a naverbují tam schované žoldáky. Mělo by jich být okolo 7. Během najímání se můžou učni hašteřit a princezna nadávat a komandovat je i nově najmuté.
Na konci verbování by měli končit na jedné straně scény, na druhou by v ten moment měla vyjít Karkulka se suitou. Karkulka může trhat plevel, případně se rozplývat nad počasím, může zkoušet konverzovat se strážnýma apod. Strážní se tváří znuděně a flákačsky.
Na druhé straně si ji v dálce všimnou učni s princeznou. Princezna zůstane na kraji scény, učni popojdou s žoldákama kousek blíž a pak se taky zastaví.
Žoldáci vyběhnou na Karkulčin doprovod a bojují. Ochranka začne lehce vyhrávat.. Naběhnou učni a za mnohých efektů začnou likvidovat vše (postřelování římskýma svícema), co se hýbe. Pobijou všechno a zůstanou sami.
Karkulka stojí, různě lomí rukama, piští a tak, co by běžně dělala :-). Učni se obrátí ke Karkulce.
A: "Vidím, že jsme přišli právě včas. První vlnu útočníků jsme stihli odrazit."
G: "Oh, děkuji vám,milí zachránci, jak jen se vám odměním..." zarazí se, "Říkal jste první vlnu?"
Z: "Jo, dejte si pozor, jsou po vás.... máte problém"
G: "Kdo? Kde?" zmateně a vyděšeně se rozhlíží...
A: "Na to teď není čas, odvedeme vás do bezpečí."
Učni popadnou Karkulku každý pod jednou rukou a odnáší ji k Princezně.
G: (kouká na J) "Kdopak jste?"
J: "To není důležité, milé dítě. Já jsem se jen dozvěděla, že jste v nebezpečí a chci vám pomoct."
G: "Oh, jak jste hodná. A kdepak je můj princ? Nehrozí snad něco i jemu?"
J: "Jen pojď se mnou, holubičko, jistě se brzo s princem potkáš."
J: (k učňům) "Já ji odvedu na smluvené místo a nachystám, co je třeba. Vy se postarejte o svoje."
Odejde s Karkulkou ze scény, učni jdou na druhou na místo střetu a vmíchají se mezi víly, odejdou s nima.
Víly

V: (znělka)"Reklama"
1/ Přijde plechovka (s před-rozdělanýma plechama) a začne je sundávat svlékat se. Při tom řeční něco o tom, jak je pořád zpocený, je cítit od oleje, ale že našel novou vůni. A končit bude "A ten pravý důkaz, ten je pro mě ona". Přijde jeho milá a vykopeho pryč, že je nechutný a smrdí (může použít pometlo a nebo váleček).
2/ Po scéně chodí ženská a má v ruce umělohmotné hovno. Chodí blízko u diváků, aby ho viděli, tváří se nesvá a různě si ho prohlíží. Zazvoní jí telefon (ze záznamu). Nervózně: "Ahoj Majko... jo, mám se super... vážně dobrý, budem kupovat nové auto, trochu asi přistavíme domek a uvažujeme o dovolené v Paragvay.... jo, jasně, měj se taky fajn, ahoj..."
V: "Nikdo nemusí vědět, co jste vyhráli."
3/ Někdo rychle dá na scénu řadu flašek od piva (na dně trochu vody) - rozestupy cca 5 - 10 m. Připotácí se klasický homeless - špinavý, ušmudlaný, hrozně ožralý. Potácí se, v ruce flašku a pak spadne. Flašku co má v ruce obrátí vzhůru nohama - prázdná. Pustí ji na zem a začne se plazit k nejbližší lahvi. Dopije ji, zas obrátí vzhůru nohama a odhodí. Chvíli leží a plazí se k další... Totéž, až vypije všechny, odleze ze scény.
V: "Image je na nic, následuj instinkt."
V: (znělka) "Konec reklamy"

6. scéna - Vybití lapků

V: "Ale opusťme teď hrad a podívejme se, jak se daří Princi u lapků."
Na scéně skupina lapků. Přiblíží se princ s armádou (opět můžou být na scéně všichni šermíři kromě klíčových postav). Postaví se před lapky a pronese hrdinný projev; něco stylu
R: "Vy odporní loupežníci, jsem zde abych učinil přítrž vašemu hroznému řádění. Když se vzdáte, budeme vaše činy posuzovat shovívavěji..." apod.
O: "A ty jsi kdo, holobrádku?"
R: "Já jsem princ, vládce tohoto kraje."
O: "To by mohl říct každý. Ale tady vládnu já." posměšně se otočí k lapkům, ti se začnou pochechtávat.
R: "Vzdejte se a slibuju vám, že se vámi bude naloženo zcela po právu."
O: "Tak to je ovšem moc šlechetné..." lapkové se už nepokrytě chechtají. "A teď poslyš holobrádku moji nabídku: zmizni odsud a dej nám pokoj."
R: "To je ovšem nepřípustné. Dobrá, vypořádám se s vámi tedy silou."
Velká řež. Princ vyhrává.
R: "Tak, to by bylo a teď rychle domů za mojí milovanou Karkulkou."
Místo vil přijdou tentokrát metaři (košťata, oranžové vestičky). Budou vymetat mrvoly. ty se můžou zvedat, protestovat ("Co to má znamenat? Měli jsme slíbené nějaké víly" apod...) a můžou se s nima zkusit prát. metaři je zmlátí a vyhodí...
V: "Jak vidno, tak víly se nám zdržely na čaji a nebo si vzaly krátkou dovolenou. Ale režesér říkal, že už se to opakovat nebude."

7. scéna - Nalezení učňů

V: "A teď se vraťme zpět do hradu, k němuž se vrací princ z vítězného tažení."
Znovu místo střetu ze scény 5. Leží tam mrtvoly a mezi ně se Z a A (za různého opravování a kibicování se navzájem) poskládají jako by byli raněni nebo omráčeni v boji.
Princ dojde k učňům a mrtvolám.
R: "Co to tu je? Stopy boje a tak blízko mého hradu... aby se tak něco stalo mé milované"
"Omráčení" učni se během řeči začnou probírat a pomalu zvedat.
Z: "Kde to jsme? Co se děje?"
A: "Auuu... to bolí... proč mě budíte?"
R: "Co se tu stalo? Kdo jste? Mluvte?"
A: "Viděli jsme nějakou skupinu přepadnout princeznu Karkulku. Její stráž byla pobita, tak jsme se vypravili na pomoc, ale nějak jsme to nezvládli."
Z: (snaživě) "Ale všimli jsme si, kam ji ti únosci odvlekli." A obrací oči v sloup, lomí rukama apod.
R: (nevšímá si nesrovnalostí) "Musím ji zachránit. Veďte mě, dobří mužové, uděláte další dobrý skutek."
A si hluboce oddychne a učňové odvádějí prince.

8. scéna - Krámek podruhé

Na scéně je krámek se sladkostma, cukrovim, lizatkama ze 3. scény ... Dojde k němu princ s armádou. Učňi se "nenápadně" drží stranou. Vojáci se ke stánku vrhnou, začnou užírat a mlsat. Princ by měl zahrát nějaké váhání, lehkou schizofrenii... (žrát či nežrat). Pak může být tahanice trhovkyně s placením vojáků.
H: "Ale pánové, jak mám udržet živnost... takhle to nejde..." obrací se na R, jako velitele "představte si, nedávno tu byla rvačka, spousta zničeného zboží, málem jsem ztratila kasičku... teď tihle holomci nemají na placení... jak má ubohá vdova vyjít?"
R: "To ovšem není správné, nebohá ženo. Kolik činí tvá ztráta i s tou loupeží?"
H: chvíli počítá (na prstech) "Tak to máme 15 perníčků, včera pršelo, 12x žužu, 20 lízátek, polámané kolečko, dneska máme sobotu, potřebuju novou střechu.... Dělá to rovných 35 zlatých"
R: "Ale ve scénaři bylo jen 20"
H: "Ach jo... tak 20..."
R: (hodí ji měšec) "Tady máš 25 zlatých, dobrá ženo, za tvé strádání".
H: "Jak jste velkorysý princi. Máte dobré srdce. Za to vám něco dám." hledá "... kam jsem to sakra..." vyloví ze zástěry nebo stánku nějaké velké výrazné lízátko "Tady vemte si. Je to kouzelné lízátko. Dejte ho třeba tomu největšímu padouchovi a zlosynovi a zjihne jak beránek"
R: "Děkuji, dobrá ženo. To se určitě hodí... nechcete něco takového dodávat do celého království?"
H: "Možná, ozvěte se. Zavolej mi do komnaty - 0609... ne to je pracovní.. domů mám 555123"
R: "Děkuji, ozvu se, ale uz musíme jít..." svolá vojsko a odchází.

9. scéna - Přepad

V: "Princezna s Karkulkou prchají, jako by měly v patách oheň. Taky bodejť by ne, když je pronásledoval rozlícený princ. Ale Princezna znala krajinu a uměla získat pomoc z nejrůznějších míst."
J a G jdou po place. G by se měla vyptávat na prince, nebezpečí, odkud vše ví atd... a J by měla nějak mlžit.
Potkají M s družinou. M by se měl projevovat jako dekadentní šlechtic, nadávat a kibicovat svoje vojáky. Z jeho řeči vyplývá, ze obchází své území a vybírá daně. Potká J a G.
J: "Ooo, pane, dejte si pozor, číhá na vás hrozné nebezpečí."
M: "Co si to dovolujete osoby? Vy na mě jen tak mluvíte? A jak to, že neklečíte? Važuzle, rákosku...."
J: "Odpusť, ctihodný pane. Já jsem princezna a tohle je... taky princezna."
M: "No, možná jste hodny se mnou mluvit. Tak copak se děje?"
G: (panicky a hystericky) "Jsme v hrozném nebezpečí. Chtějí mě zabít..."
M: "Ale božíčku... A? Nebezpečí co hrozí osamoceným princeznám určitě nehrozí mě s početnou ozbrojenou družinou."
J: "Pronásleduje nás tlupa vyvrhelů, co chce zprovodit ze světa tady Karkulku."
M: "No a co je mi do toho? To je snad váš problém.... leda snad, kdybyste se chtěly připojit k orgi...ehm ehm... večírku, co pořádám zítra večer....."
J: "Ti vyvrhelové jsou určitě bohatí, když je oberete, určitě si nepohoršíte... A co můžete ztratit, než " (opovržlivě) "pár těchhle... svých vojáků?"
M: (kriticky obhlédne svou bandu) "To by šlo, pár bych snad mohl oželet..."
J: (spiklenecky) "A až si vyřídím své záležitosti, docela bych se na ten večírek zastavila...."
M: "Dobrá, to je slovo... tak se do toho hned pustíme, ne?"
J: "Pochodují hned za námi, je jich s celá armáda. V rovném boji nemáte šanci. Musíte mít nějakou lest."
M: "To je samořejmé, jsem snad hlupák, abych bojoval rovný boj? A víte kolik dneska stojí vycvičení i něčeho takového z těch vidláků?"
J a G odběhnou. M zavelí, jeho vojáci si vezmou větve a stromky a "schovají se za stromy", rozmístí se "nenápadně" ve scéně. Přichází princ a prochází přes scénu, "maskovaní" vojáci se kolem něj stahují.
Přepad, boj. Princ vyhrává.
Po boji by mohl podotknout jak je to divné, že je tu nějak moc nepřátel, najednou. Pak odchází ze scény.
Víly. Zvednou padlé a narafičí draka

10. scéna - Drak

V: "Učni tuší, jaké hrozné nebezpečí na princovu armádu číhá. Ale princ nemá ani ponětí, co ho čeká"
Na scénu první vyjdou učni.Zastaví se na kraji scény.
Z: "Tady někde brzo to musí být."
A: "A není to trochu moc nebezpečné?"
Z: "Podle mě ani ne, vždyť to stejně odedře princ"
A: "Na můj vkus až příliš, ale na invokaci nutně potřebujeme dračí ocas"
Z: "A řekneme o něm princovi předem? Když ho zaskočí a sežere, máme po starostech."
A: "Ja bych mu trochu naznačil ... Šéfka má jiné plány, máme jen oslabit jeho armádu. A navíc součásti draka se hodí na mnoho amuletů a lektvarů, vyděláme na tom my."
V téhle chvíli vyjde princ s armádou. Učni se tváří, jak děsně zaujatě prohlíží okolí.(měli by se všichni pořád držet na kraji scény).
R: "Je tu hezky. Krásná příroda. Člověkem skoro netknutá.Nevěděl jsem, že takové místo v království ještě máme"
A+Z: (bručí pro sebe a povídají si) "Cítíš tu vůni?" ... "Magické pole ukazuje narušení" ... "Tyhle znaky jsou naprosto charakteristické" ... "Bodejť by nebyla netknutá" ... "Podívej na tu rezonanci" ... "Musí to být pěkný kousek" ... "No jo, alespoň třídy 4"
R: (kouká na ně zmateně a znepokojeně) "Co si to povídáte? Co se děje?"
A: "No, vypadá to, že tady někde velmi blízko sídlí pěkný exemplář Draconis bestialis"
R: (nechápavě) "Aha jasně... kohože to?"
Z: "Draka, přece"
R: "To je zajímavé... ale nevadí, to je taky hezký hrdinský skutek, jen tak při cestě."
K: "Vaše výsosti, mě se to nezdá jako tak dobrá zpráva. Co kdybychom šli jinudy?"
R: "Zbytečná ztráta času, má milá Karkulka někde trpí. A navíc v každém příběhu je psáno, že princ nad drakem v¨zvítězí."
K: "Jestli to není tím, že o těch druhých se nepíše."
R: "Dost řečí, jdeme."
V: "Teď uvidíte strašlivou bestii, doporučuji všem se slabšími nervy a menším dětem, ať zavřou oči."
Armáda se přesunuje přes scénu. Na scéně je konstrukce z dřeva pokrytá maskovací plachtou. Na vrcholku je papírová drak, klasický, jakého si pouštějí děti.
Z: "Támhle leží, asi odpočívá"
R: (zmateně) "Co to má být?"
K: "To si z nás děláte srandu? S tímhle si u nás hrají děti"
A: "Já bych ho nepodceňoval, je to pěkný macek. A bývají často zákeřní."
K si ťuká na čelo a jde se tam podívat. Učni couvají. K dojde až k drakovi, chytí ho do ruky, zařve, sehraje brutální žrací scénu a padne mrtev. Ovladač draka zatáhne za provázek, drak vletí mezi armádu, strašný zmatek, armáda se stahuje, měli by zůstat ležet tak 2-3 mrtví.
R: "Tak to teda ne. Jdeme na něj, zničíme tu stvůru."
Armáda vyběhne, hrozný zmatek, draka roztrhají. Pak R zavelí a armáda pokračuje v pochodu.
Učni přiběhnou k roztrhanému drakovi, seberou mu ocas.
Z: "Tak konečně máme vše potřebné k vyvolání nejstrašlivějšího démona"
A: "No, teď jen aby se vše povedlo"

11. scéna - Démon - finále

V: "Učni dovedli prince s armádou poblíž určenému místu. A hned taky zběhli, aby dokázali s princeznou dokončit její zákeřný plán."
Na scéně je princezna s Karkulkou. Přiběhnou učni. (armáda princezny by měla být schovaná poblíž, měla by být vidět, ať se neobjeví z ničeho nic)
J: "Kde se tak dlouho flákáte? A jak to vypadá?"
A: "Všechno jde podle plánu. Princ tu bude brzo."
J: "A máte tu důležitou součást pro vyvolání?"
Z: "Tady to je... Její získání bylo velmi hrdinské."
A: "Ano a stálo nás to velké úsilí a mnoho umu."
J: "No dobrá, dobrá... přikročme k vyvolání."
Velký rituál, J čte z kniky, učni vyvolávají. 2 lidi drží plentu, po konci vyvolávání zůstane za plentou démon (Darth Vader - M), vyjdou učni.
J: "A, tady jsi, už se nemůžu dočkat. Má chvíle se naplnila."
R: "Co? To jsi zase ty? Co tu chceš, proč mi nedáš pokoj?"
J: (smích) "Myslíš, že chci tebe? Ubožáčku.... ne. Já chci pomstu, na tobě i na té tvé šmudle."
G vykřikne a pokusí se prchnout k princi. Učni ji zadrží.
R: "Karkulko.... " (k princezně) "Pusť ji a já ti slibuju ti, že tě nechám odejít.... i když to není správné."
J: (ponurý checht) "Ó, jak jsi velkorysý... Ne, teď hrajeme mou hru... Ty se uč prosit o milost a možná ji ji dostaneš.... no, nevím, rozmyslím se...." (velitelsky) "Vypusťte ho."
Učňové zavelí, možná nějaké magické slůvka. Padne opona (lidi držící plentu ji spustí a odejdou). Darth Vader tam stojí v "kulturistické" póze. Chvíli stojí a pak majestátně a pomalu kráčí k princi.
R pošle pár lidí. Předstoupí M a zničí je pomoci škrcení. R pošle další skupinku, M ji zničí odhozením. Třetí skupinku rozseká světelným mečem. Někteří vojáci začnou panikařit, že proti tomu se nedá bojovat, vše je ztraceno a tak.
Pak si princ vzpomene, dá M kouzelné lízátko. Darth Vader zjihne (třeba se to projeví v postoji gestech), stáhne se opodál a bude cucat lízátko (samozřejmě přes masku). Pak si lehne, cucá lízátko a sleduje bitvu.
J: "Tak tohle jsi překonal, ale oslabilo tě to, uvidíme, jak si poradíš dál."
J zavolá zálohy. Velká polní bitva. Učni můžou bojovat holemi,
J stojí opodál a může komandovat. R vítězí. Když je jeho vítězství jasné, J a učni nějak okatě zdrhnou ze scény pryč

Happy end, šťastné setkání R a G, jedno oko nezůstane suché... děkovačka